Formy činnosti ve školní družině
Pravidelná činnost
- Je dána týdenní skladbou zaměstnání a představuje zejména organizované aktivity zájmového nebo tělovýchovného charakteru.
Příležitostné akce
- Přesahují rámec jednoho oddělení a nejsou zahrnuty do standardní týdenní skladby činností. Jsou to např. besídky, slavnosti, návštěva divadelních představení, výlety… Tyto akce připravuje školní družina a někdy jsou určeny i rodičům nebo širší veřejnosti.
Nabídka spontánních činností je průběžná
- Klidové činnosti po obědě, při pobytu venku po organizované činnosti má následovat ve vymezeném prostoru možnost spontánních her. Role vychovatelky při těchto činnostech spočívá nejen v zajištění bezpečnosti, ale také v navození, podněcování, motivování některých vlastních aktivit dětí. Není vyloučena její osobní účast na některých hrách. Řízené a spontánní činnosti na sebe přirozeně navazují.
Odpočinkové činnosti
- Chápeme nejen ve smyslu klidových činností (poslechové činnosti, klid po obědě, individuální hry), ale i jako aktivní odpočinek (rekreační činnosti). Jako aktivní odpočinek mohou sloužit i různé organizované zájmové činnosti (tělovýchovné aktivity, múzické oblasti…).
Příprava na vyučování nespočívá jen ve vypracování domácích úkolů, ale zahrnuje i didaktické hry, tematické vycházky i další činnosti, jimiž upevňujeme a rozšiřujeme poznatky, které žáci získali ve škole.
Základním prostředkem činnosti školní družiny je hra založená na zážitku účastníků, která obohacuje jejich sebepoznání, rozšiřuje vědomosti a dovednosti a navozuje kladné emoce. Strategií pedagogické práce je respektování požadavků pedagogiky volného času.
Požadavek pedagogického ovlivňování volného času
- vychovatelka navozuje a motivuje co nejrůznější činnosti. Při nabídce nezapomíná na přirozenou zvídavost žáků.
Požadavek dobrovolnosti
- všechny činnosti by měly být přiměřené věku žáků a jejich momentálnímu stavu. Žáci by je měli vykonávat na základě vzbuzeného zájmu, motivace.
Požadavek zajímavosti a zájmovosti
- činnosti by měly být pro žáky atraktivní, měly by využívat jiné postupy a náměty než ty, které znají ze školy.
Požadavek citlivosti a citovosti
- všechny činnosti by měly přinášet žákům kladné emoce a to nejen z aktivity samé a z následné pochvaly, ale také z objevování a překonávání překážek.
Požadavek aktivity
- činnosti volit tak, aby v nich mohly být přiměřeně úspěšní všichni žáci. Každý z nich se může podílet na tvorbě týdenních plánů, na přípravě činnosti, realizaci i hodnocení.
Požadavek prostoru k seberealizaci
- vrcholným produktem činností by měla být radost žáka, který nachází a objevuje sám sebe – zvláště je-li kladně hodnocen.